Čítárna na půdě
Někdy není potřeba stavět nový dům, aby vzniklo úplně nové místo. Stačí se podívat na prostor, který už dávno existuje trochu jinýma očima. V tomto případě jsme dostali za úkol proměnit starou půdu v místo pro odpočinek, čtení knih a společné chvíle s rodinou. Pro naši klientku má navíc půda osobní význam. Už jako mladá zde trávila čas se svými rodiči a četla knihy. Přáním proto bylo vrátit tomuto místu život, zachovat jeho původní atmosféru a vytvořit z něj útulnou čítárnu, kam se dnes může vracet se svojí rodinou a vnoučaty.
Lokalita: Česká republika
Architektonická studie: 2023
Stavební projekt: 2024-2025
Realizace: 2025-2026
Foto: Tomáš Havel
Sami vidíte, v jakém klidu se nová čítárna nachází. Několik chalup obklopují louky, pole a rybníky, a vytváří tak místo, kde je opravdový klid. Žádný městský ruch ani doprava. Jen krajina za okny. Právě tuto atmosféru jsme chtěli přenést také dovnitř půdy. Čítárna proto neměla být přeplněným interiérem, ale jednoduchým a klidným prostorem, ve kterém vyniknou přírodní materiály, knihy a původní konstrukce domu.
Na začátku přitom půda rozhodně nevypadala tak útulně jako dnes. Sloužila především jako sklad všeho, co se během let v chalupě nashromáždilo. Za zdánlivě obyčejným prostorem se ale skrýval příběh. Právě sem chodila naše klientka už jako mladá se svými rodiči a společně zde trávili čas čtením knih. Když jsme tedy začali přemýšlet, co by se s půdou dalo udělat, téma budoucího prostoru bylo vlastně od začátku jasné. Knihy, klid a vzpomínky.
Jedním z prvních kroků bylo hledání správné materiálové a barevné kombinace. Chtěli jsme, aby nový interiér respektoval charakter staré chalupy, ale zároveň nepůsobil těžce nebo příliš rustikálně. Základem se proto stalo dřevo, světlé odstíny a přiznané konstrukce původního krovu. Nové prvky jsme navrhovali jednoduše a čistě tak, aby se starým domem nesoupeřily, ale přirozeně jej doplnily. Navrhovali jsme vše od konstrukce až po výběr vypínačů a návrh postelí a regálů pro knihy.
Půdní prostor jsme rozdělili na několik částí, aniž bychom je mezi sebou dělili. Hlavní část patří pohodlnému posezení a čtení knih. Na ni navazuje menší klidová zóna se zavěšeným křeslem a na konci půdy vzniklo místo s postelí pro letní přespání. Praktickou částí je skrytý sklad. Schovali jsme ho proto za souvislou dřevěnou stěnu se skrytými dveřmi. Úložného prostoru je tak dostatek, ale při pohledu do čítárny o něm vlastně nevíte.
Knihy jsou hlavním tématem celého prostoru. Nejsou tu pouhou dekorací, ale důvodem, proč čítárna vůbec vznikla. Navrhli jsme proto dřevěné knihovny a regály na míru tak, aby se přirozeně staly součástí interiéru a poskytly dostatek místa pro současnou i budoucí rodinnou knihovnu. Čítárna tak navazuje na původní příběh tohoto místa. Jen místo jedné generace ji dnes může využívat celá rodina.
Jednou si sednete do křesla s knihou, podruhé do zavěšeného křesla a jindy si sem přijdete jen popovídat s rodinou nebo vnoučaty. Každá část půdy nabízí trochu jiný způsob odpočinku, ale všechny spojuje stejná atmosféra. Důležitou součástí návrhu bylo také denní světlo. Původní půda ho měla málo, proto jsme střechu doplnili střešními okny a prosvětlovacími taškami. Světlo se tak dostává hluboko do prostoru a během dne se spolu s pohybem slunce postupně mění i atmosféra celé čítárny.
Chtěli jsme, aby čítárna fungovala jako skutečně samostatné místo pro trávení času. Proto jsme do prostoru u schodiště nenápadně začlenili také toaletu. Je ukrytá za dveřmi a při běžném pohledu nijak nenarušuje otevřenost půdy. Klientka ani její návštěvy tak nemusí při delším pobytu scházet do přízemí a všechno potřebné mají přímo a doslova za dveřmi.
Právě drobné detaily nakonec rozhodují o tom, jak celý prostor působí. Schodiště vedoucí na půdu jsme částečně skryli za svislé dřevěné laťování. To vytváří přirozenou hranici, ale díky mezerám stále zachovává vzdušnost a průhledy napříč interiérem. Stejnou péči jsme věnovali knihovnám. Dřevěné regály jsme navrhli přesně pro tento prostor a následně je truhlář vyrobil na míru. Díky tomu využívají půdu až do posledního místa a působí, jako by sem patřily odjakživa.
Černé vypínače, kovové madlo nebo černé kování skrytých dveří jsou možná na první pohled drobnosti. Ve spojení se dřevem, světlými plochami a původním krovem ale dotvářejí charakter celého interiéru. Klientka se sem může vracet ke knihám stejně jako kdysi se svými rodiči. A právě to máme na tomto projektu nejraději. Nevytvořili jsme jen nový interiér. Dali jsme starému místu možnost pokračovat v jeho příběhu.
