Včelín

Místo pro včelín jako by na pozemku čekalo. Ovocné stromy jsou všude kolem a kousek od sadu začínají louky a lesy. Pro včely je tu pestré okolí, pro člověka zase klid a výhled na vodu. Už při první návštěvě se dalo dobře představit, že se sem bude chodit i ve dnech, kdy u úlů zrovna nebude žádná práce. Místo jako stvořené pro včelín.

Tvar včelínu jsme našli už při prvních skicách. Zkusili jsme jednoduchý komolý kužel a od začátku jsme ho kreslili celý v dřevěném šindeli. Ten tvar byl skvělý. Seříznutý vrchol nám nabídl místo pro světlík. Denní světlo tak mohlo do stavby přicházet shora a obvodové stěny si mohly zachovat čistou, téměř souvislou plochu. A prostor uvnitř vypadal úžasně.

Z protějšího břehu je tvar včelínu vidět nejlépe. Dřevěný šindel pokrývá stěny i střechu, takže při pohledu přes vodu čtete stavbu jako jeden celek. Právě souvislý plášť dovoluje vyniknout siluetě, která se od sadu směrem vzhůru pozvolna zužuje až k zatím nenápadnému světlíku, který se vám ale bude víc než líbit. Uvidíte sami.

Kromě světlíku jsme do šindelového pláště zasadili tři úzká okna. Světlo tak přichází i z jihozápadní strany, přímo tam, kde je při stáčení medu potřeba. Zvenku se okna ve velké ploše šindele projeví jen jako taková jedna úzká střílna, která vzhlíží nad rybník. Zajímavá je ale i konstrukce samotného včelínu.

Pod šindelem se skrývá včelín celý ze dřeva. Konstrukci jsme v interiéru nechali přiznanou, protože sama o sobě podtrhuje soužití včel a dřeva. Tak jako v přírodě. Tady je vidět v plné nahotě. Přiznané prvky krovu a stěn. Dobře se z ní dá vyčíst, jak je včelín sestavený a jak se jeho tvar postupně skládá směrem ke světlíku.

Ze země čtvercový světlík snadno přehlédnete. Z dronu je naopak dobře vidět, jak přesně sedí v seříznutém vrcholu včelínu. Přesně v jeho centru. Je otevíravý a během dne přivádí světlo shora až do středu stavby, takže včelín je dokonale osvětlený. Čtvercový včelín, čtvercový světlík. Jednoduché a tak čisté.

Uvnitř už světlík hned tak nepřehlédnete. Stačí zvednout hlavu do nebe. Přiznané prvky krovu vedou pohled vzhůru a na jejich konci je čtverec oblohy. Přímo nad vámi. Přes den po dřevě putuje světlo, po setmění můžete stejným otvorem zahlédnout hvězdy a při bzučení včel prostě jenom odpočívat.

S místem pro apiterapii jsme počítali už od první skici. Chtěli jsme, aby se ve včelínu dalo na chvíli zastavit, poležet si a klidně zůstat až do rána. Když si lehnete, slyšíte bzučení včel a kulatým oknem se díváte ven do zeleně. Je to trochu jiný způsob, jak strávit večer. Daleko od lidí, daleko od technologií. Prostě jen vy, příroda a včely.

Kulaté okno jsme otočili na sever, kde rámuje výhled do přírody. Hned vedle výrazného kruhu je detail, který naopak snadno unikne pozornosti. Vstupní dveře jsme totiž schovali do šindelového pláště tak, aby jejich obrys splýval se stěnou. Kde se vchází, prozradí až kovaná klika. K pohledu od rybníka jsme se při focení rádi vraceli. Z dálky vystupuje jednoduchá silueta včelínu, zblízka si všimnete, jak drobné řady šindelů kopírují jeho tvar. Jednoduché ale ověřené prvky, které spolu krásně fungují. Čtvercový světlík, kulaté okno a komolý jehlan se postaraly o tak krásný tvar včelínu.

Nesměli jsme zapomenout na hlavní obyvatele. Včely. Navrhli jsme jim jejich vlastní vstupy do včelínu. Jejich česna, tedy otvory, kudy vylétají a vracejí se do úlů, jsme zvýraznili barvami. V přírodním odstínu šindele jsou to malé, ale výrazné detaily. Na dvojici fotek je dobře vidět, že i tak drobná součást včelínu mu může dodat tak zajímavý detail.

A jak to vypadá, když se včelín připravuje na profi foto? Včely se kvůli návštěvě fotografa rozhodně nezastaví, takže s úklidem nakonec pomohli i Roman s Honzou. Kulaté okno dostalo ještě poslední péči, aby přes něj na fotkách bylo vidět přesně to, kvůli čemu jsme ho tam navrhli. Ovocný sad, kam včely létají nejraději.